Každý, kdo si pořídí zvíře a vstupuje s ním do vzájemně užitečného vztahu, se automaticky stává chovatelem. Kromě legislativou daných povinností a starostí o prosperitu zvířat, vzniká chovateli dilema, jaký status svému chovu dát. To vyplývá především z cílů, které si chovatel vytkne a z charakteru výsledků jeho snažení.
Chovy produkující převážně plemenné jedince vhodné k další plemenné reprodukci, se označují jako chovy plemenné a chovům, jejichž produktem je hlavně maso, se v našich krajích říká chovy užitkové (nebo produkční).
Zaměření chovu mnohdy krystalizuje až s praxí a postupně získávanými zkušenostmi. Řada chovatelů se zpočátku rozhoduje pro tzv. užitkový chov a to s vyhlídkou na jednodušší administraci a také na dostupnější zvířata, která nejsou určená pro plemenné využití a nacházejí tak právě v užitkových chovech uplatnění. Na následujících řádcích se pokusím o základní srovnání, v čem jsou plemenný a užitkový chov rozdílné a v čem se neliší.
Je administrativní vedení užitkového chovu jednodušší než u chovu plemenného?
V principu nikoli, ale plemenný chov musí být zapojen do kontroly užitkovosti. V plemenných i užitkových chovech čistokrevných Dorper ovcí působí zvířata, která jsou předmětem evidence nejen státního registru zvířat, ale i plemenné knihy. I zvíře, klasifikované jako vhodné do užitkových chovů, je od narození (respektive od zahájení reprodukce, která jeho narození předcházela) podchyceno plemennou knihou.
Jak se v obou typech chovů liší péče o zvířata?
Péče o zvířata se v podstatě neliší. V obou případech je úkolem chovatele zajistit odpovídající výživu a přístup k čisté napájecí vodě. Nutností je dodržování pastevního managementu, střídání pastevních ploch z hlediska jejich údržby i z hlediska boje s parazity. Samozřejmostí je odčervování zvířat, péče o paznehty, vakcinace, atd..
Jak je to se sledováním reprodukce?
Pokud má reprodukce vést nejen k produkci masa, ale i k produkci plemeníků či plemenic, je třeba reprodukci od počátku zaznamenat, sledovat, předcházet připouštění skupinou beranů a vyvarovat se příbuzenské plemenitbě. Ta mimochodem vede k degenerativním změnám, které jsou nežádoucí i v chovech zaměřených výhradně na maso.
Jak je to s účastí v kontrole užitkovosti?
Kontrolou užitkovosti rozumíme soubor činností směřujících k zajištění dat z KU (růstové vlastnosti ) a testování (parametry jatečné výkrmnosti). Výsledkem vyhodnocení shromážděných dat je parametr vypovídající o kvalitě jedince.
Státem pověřenou autoritou, která kontrolu užitkovosti prování, je v případě našeho plemene Dorper Asociace CZ z.s.. Kontrola užitkovosti je zdrojem dat, která se zaznamenávají v plemenné knize a je výrazně podporována státem v rámci péče o genetické zdroje. Účast v kontrole užitkovosti má svá pravidla, která je třeba dodržovat. Pro plemenné chovy kontrola užitkovosti je bezpodmínečně nutná.
Jaký je statut užitkového chovu bez kontroly užitkovosti?
Takový chov produkuje výhradně jatečné jedince a nemohou z něho pocházet žádná plemenná zvířata vhodná k uchovnění. Vzhledem k tomu, že podle zákona je možné k jakékoli reprodukci používat jen a pouze berany s přiděleným číslem Státního registru plemeníků , je i takový chov je zaznamenán v plemenné knize, protože se v jeho držení nachází plemenný jedinec a jeho chovatel má tedy do plemenné knihy přístup.
Jak je to s chovy zaměřenými na užitkové křížení?
Užitkové křížení plemen je u nás velmi populární. Důkazem toho jsou inzertní portály levně nabízející řady podivně zbarvených a někdy třeba i roztomilých kříženců. Meziplemenné křížení je považováno za velmi obtížnou šlechtitelskou disciplínu, která při odborném přístupu vede k překvapivým výsledkům (tam má počátky i plemeno Dorper) a v amatérské režii i k podivným přírodním úkazům.
Tyto chovy se neúčastní kontroly užitkovosti a nemají přístup do plemenné knihy.
Jak je liší užitková a plemenná zvířata?
Všechna zvířata procházející kontrolou užitkovosti ve 100 dnech, testováním a klasifikací, jsou v plemenné knize označena výslednou třídou, která předurčuje jejich využití a uplatnění.
K další plemenitbě jsou zvířata vhodná podle určení Výslednou třídou. Podprůměrní plemenní berani by neměli působit v chovech zařazených do kontroly užitkovosti.
Závěrem je třeba poznamenat, že i v užitkově zaměřených chovech je třeba pracovat s jedinci, u kterých je předpokladem, že přinesou právě nějaký užitek. U zvířat, kde tento předpoklad chybí je důležitou chovatelskou dovedností rozhodnout o vyřazení a porážce.